Tajemný svět hormonů

Epifýza (corpus pineale) je umístěna na zadním laloku mezimozku a má tvar piniové šišky. Šišinka je asi centimetr dlouhá a je uložena v tkáňové kapsli. Její jediný hormon melatonin podporuje spánek, řídí rytmus den/noc a impulsy k tomu dostává přes sítnici. Melatonin se tvoří ze serotoninu a je vylučován téměř pouze v noci. Přibližně od puberty, k jejímuž zahájení pravděpodobně přispívá, vykazuje šišinka známky fyziologické involuce (zakrňování) a vylučování melatoninu ubývá. Nejvyšší koncentrace jsou proto u člověka naměřeny v dětství a s přibývajícím věkem se snižují.

Melatonin se podílí na regulaci pigmentace pokožky a mezi ním a pohlavními žlázami existuje vzájemné působení. Přes hypotalamus a hypofýzu působí na fáze rozmnožovacího pudu v jednotlivých ročních obdobích, jak je známe u zvířat. I o nás lidech se říká, že na nás ,,leze jaro‘‘. Výpadek epifýzy může u lidí vést k abnormálně předčasné pubertě (pubertas praecox), oboustranné odstranění vaječníků naproti tomu k zakrnění šišinky. Jelikož je hladina melatoninu prokazatelně zvýšena v krvi při stresu, při nádorech šišinky a při cirhóze jater, zatímco při depresích, schizofrenii a určitých druzích rakoviny prsu je naproti tomu snížena, jsou zde předpokládány souvislosti. Známo je totiž i to, že odstranění šišinky zvyšuje náchylnost k rakovině.