Tajemný svět hormonů

Jako klimakterium se označují v lidském životě ty roky, v nichž tělo zastavuje produkci pohlavních hormonů a nakonec ji více či méně zastaví,. Většinou je tím míněn přechod u žen (ale ano, existuje i takzvané climacterium virile, ,,mužský přechod‘‘, i když ne v takové míře jak u žen). Po této fázi přechodu už žena nemůže rodit žádné další děti.

Mnoha ženám se pak uleví, protože nemusí mít strach z nechtěného těhotenství; konečně se mohou bezstarostněji než kdy dřív těšit ze sexuality. Jiné mají z přechodu panický strach. Jako kdysi v pubertě dochází totiž znovu k posunům ve vzájemném poměru pohlavních hormonů: vaječníky dávaly od počátku pohlavní zralosti každý měsíc k dispozici oplodněníschopné vajíčko, a po čtyřicítce jsou už vyčerpané. Již od čtyřicátého roku věku klesá váha vaječníků a po šedesátém roce dosáhne své nejnižší hodnoty. Současně s tím ustavičně klesá produkce ženských pohlavních hormonů a v poměru k tomu mohou nyní získat trochu věší vliv na tělo ženy mužské pohlavní hormony. První známkou změny v hospodaření těla s hormony po 40. roce věku je pokles vylučování progesteronu v důsledku opožděné nebo vynechané ovulace. Hladina estrogenu klesá teprve o nějakou dobu později, přibližně od 45. roku života.

Takové zásadní změny samozřejmě neprobíhají nepozorovaně a nerušeně. Třetina žen trpí značnými obtížemi, další třetina má více či méně závažné poruchy , zatímco u třetí třetiny probíhá tato hormonální přeměna relativně bez problémů.

Problémy způsobené hormonální přeměnou označujeme jako klimakterický syndrom, přičemž se nejedná o onemocnění, nýbrž o součást přirozeného procesu stárnutí. Mohou být ovšem velice nepříjemné a nakonec přece jen vést k onemocnění – jako například k osteoporóze, srdečním a cévním chorobám a dokonce i k mrtvici nebo infarktu.

Může žena otěhotnět i během tohoto období? Tuto otázku si přirozeně klade mnoho žen. Odpověď zní: v zásadě ano. Jelikož během přechodu je ovulace nepravidelná, ale přece jen k ní občas dochází, je zcela dobře možné, že může náhlá velká dávka FSH stimulovat vaječníky tak silně, že vyloučí vajíčko. A pokud je toto vajíčko oplodněno, je najednou na cestě malé ,,pozdní mládě‘‘. Rozhodnutí pro nebo proti takovému dítěti pak určitě není jednoduché. Mělo by k němu dojít jednak pouze po důkladném lékařském vyšetření, jednak po dohodě s otcem dítěte.

V zásadě lze říci: dokud dochází k menstruaci – i když je nepravidelná -, nelze vyloučit možnost oplodnění. Za předpokladu, že žena nekouří, může v dnešní době užívat nízko dávkové antikoncepční pilulky až do padesáti let anebo i o několik let déle, pokud už v žádném případě nechce otěhotnět. Ženští lékaři doporučují používat opatření k zabránění nechtěného početí ještě nejméně rok po poslední menstruaci. Definitivní rozhodnutí pro nebo proti ochraně, pro nebo proti dítěti by měla učinit sama žena a určitě ne církev. Koneckonců tato žena nese zodpovědnost za své vlastní zdraví a za život dítěte, a to nikoli jen během těhotenství a při porodu, nýbrž i příští dvě desetiletí.

Může se stát, že po několika pravidelných menstruacích dojde náhle k neočekávanému krvácení, protože se děložní sliznice začne odlučovat v důsledku dávky hormonu žlutého tělíska. Jelikož tvorba hormonu žlutého tělíska závisí na ovulaci, často teď tento důležitý hormon chybí. V důsledku toho estrogeny dále budují endometrium, protože není k dispozici žádný progesteron nebo je ho jen málo na to, aby vyvolal odloučení sliznice podle dosavadního cyklu. Současně stoupá hladina gonadotrpinů (LH a FSH), protože chybí i příslušná odezva estrogenu a progesteronu. Hypofýza teď reaguje dávkou gonadotropinů, protože zaregistrovala příliš nízkou hladina estrogenu v krvi. Ale ani obrovské impulsy gonadotropinů už nedokáží správně a pravidelně stimulovat vaječníky. Ty jsou prostě vyčerpány a už nedokáží příslušně reagovat.

Všechny tyto výkyvy se projevují mimo jiné ve střídání nálad, poruchách spánku, depresích, bolestech hlavy, bušení srdce, návalech horka a tak dále.

Z biologického hlediska tedy u ženy na počátku přechodu probíhá toto:

• V měsíčních cyklech častěji vynechává ovulace, a tím se snižuje možnost početí, která ovšem stále ještě existuje.
• V důsledku vynechání ovulace dochází k nepravidelnostem v menstruaci.
• Jelikož už neuzrává žluté tělísko, klesá hladina hormonu žlutého tělíska v krvi.

Buňky folikulu tvoří při snížené schopnosti reakce méně estrogenů a jejich tvorba je nepravidelná. V důsledku toho už se nevytváří tak pravidelně děložní sliznice. Menarché, první menstruace, a menopauza, poslední menstruace, tedy ohraničují plodně období ženy.

Naštěstí dnes existují četné možnosti, jak utlumit tuto ,,vegetativní bouři‘‘, která postihuje především horní polovinu těla ženy, a předchází chorobám plynoucím z úbytku hormonů. Dnes už nemusí mít žádná žena pocit, že přechodem končí její existence jako žádoucí ženské bytosti – i když právě to chce ženám namluvit církev. (Komentář týkající se církve není v České republice žádným žhavým tématem vzhledem k českému ateismu, jedná se spíše o dodatek.)